Sklípkani

Fúdorovi - Plzeň

Archiv pro měsíc: Červen 2016

Tapinauchenius cupreus

26.6.2016 / / 0 Comments

Tapinauchenius cupreus ( Schmidt a Bauer, 1996) – sklípkan měděný

Podčeleď: Aviculariinae

Výskyt:  Ekvádor

Ve volné přírodě se vyskytuje v Ekvádoru, v oblasti Quito, kde se teplota přes den pohybuje do 30 °C s nočním poklesem až 15 °C, při vzdušné vlhkosti téměř 90%. Tento menší druh byl určený celkem nedávno, teprve v roce 1996. Jedná se o stromového sklípkana s velikosti do 4 cm v těle. Jeho zbarvení je hnědé s tmavofialovým leskem na celém těle, na plochém břiše mají tmavější čáru. Samci bývají menší, mají silně chlupaté nohy a jejich barva je hnědá. Dospělí samci mají bulbusy a na přední straně nejdelších kráčivých noh mají tibiální háky.

Terárium zvolíme klasické pro stromové druhy o základně 20×20 výšce 30cm, jako substrát můžeme použít kokosový nebo rašelinový substrát. Je nezbytné vybavit terárium kousky kůry a rostlinami, které slouží jako základ pro vybudování úkrytu. Je to plachý, trochu nervózní tvor, který neutočí. K útěkům používá dlouhé skoky a po té využívá úkryty, vybudované právě za tímto účelem. Jeho jed není pro člověka nebezpečný. Žahavé chloupky nevyčesává. Jako potravu dáváme cvrčky přiměřené jeho velikosti.

Heterothele villosella

26.6.2016 / / 0 Comments

Heterothele villosella (Strand, 1907) – sklípkan hustochlupý

Podčeleď: Ischnocolinae

Výskyt: Jižní Afrika – Tanzánie

Tento malý druh pochází z rozsáhlého území: na východě v pohoří Usambara, kde je klima mírnější; v tropických lesích Gabonu, tady  je podnebí  horké a vlhké; nebo v suché a vyprahnuté náhorní plošině v centrální Tanzánii. Síla jejich jedu není známá, nic méně fakt, že se jedná o afrického sklípkana, už sám o sobě značí, že obava je na místě.

Terárium přiměřené jejich velikosti není třeba nijak zařizovat. V krátké době jej celé zapředou. Teplota postačí běžná pokojová a je důležitý noční pokles alespoň na 20°C. Vlhkost je 40 – 60%. Pohlavní dimorfismus není zřetelný a jediným spolehlivým znakem jsou u samců bulbusy. Dospělé samice dospívají asi za dva roky mají maximálně 3 cm v těle a 8 cm v nohách. Dožívají se zhruba 10 let. Samci jsou asi o polovinu menší a po dosažení dospělosti žijí jen několik měsíců. Tento druh je možné chovat ve skupině, ale potom je třeba přihlédnout k velikosti terária.

 

Ceratogyrus sanderi

26.6.2016 / / 0 Comments

Ceratogyrus sanderi (Strand, 1906) – sklípkan drobnorohý

Podčeleď: Harpactiriinae

Výskyt: Namibie a Zimbabwe

Místo výskytu jsou horké a suché savany, kde si vyhrabávají hluboké nory pod kameny, které je chrání před vysokými teplotami. Patří mezi takzvané „rohaté sklípkany“, z nichž má právě tenhle druh nejmenší roh. Domněnkou je, že tento roh slouží jako zásobárna potravy. Dospělá samice má v těle 5-6 cm a v nohách cca 13 cm. Samci jsou poměrně menší a mají delší nohy. Je to velmi agresivní druh a pro začátečníky je úplně nevhodný. Svoje obydlí chrání velmi aktivně, nejdříve se postaví do obranného postoje a „dupáním“ předními nohami se snaží zastrašit. Po té následuje výpad a kousnutí. Někdy je slyšet i stridulace. Jedná se o toxicky významný druh, který  nevyčesává žahavé chloupky.

Terárium postačí pro běžné zemní druhy a při poskytnutí vyšší vrstvy substrátu si vytvoří spleť chodeb a vše zapřede. Krmení je obdobné, jako u ostatních sklípkanů. Teplota by neměla klesnout pod 25°C s nočním poklesem na 20 °C. Vlhkost postačí 50-60%. Doba dospívání je asi dva roky a samice se dožívají až 20 roků. Dospělé samce poznáme podle tibiálních háků.

Orphnaecus philippinus

26.6.2016 / / 0 Comments

Orphnaecus philippinus (ex. selenobrachys philippinus) (Schmidt, 1999) – sklípkan filipínský

Podčeleď: Selenocosmiinae

Výskyt: Filipíny

Jedná se o velmi samotářského jedince. Může použít obranné postavení, ale není agresivní, raději ustoupí, než by útočil. Nic méně patří mezi toxicky významnější sklípkany a je třeba být obezřetnější při manipulaci s nimi.

Terárium zvolíme pro norové sklípkany se základnou alespoň 25×20, teplota postačí do 25 °C s vlhkostí až 80 %. Rostou poměrně rychle a dospívají obvykle třetím rokem života. Velikost samic je až 7,5 cm v nohách a samci jsou o dva cm menší a mají po posledním svleku tibiální háky.

Chilobrachys sp. Namtok Phlio

26.6.2016 / / 0 Comments

Chilobrachys sp. Namtok Phlio

Podčeleď: Selenocosmiinae

Výskyt: Thajsko

Přirozeným místem výskytu tohoto sklípkana je národní park v Thajsku – Namtok Phlio. Lokalita výskytu je až do 800 metrů nad mořem, přičemž celý park se vyznačuje vysokými srážkami po celý rok a vysokou vlhkostí. To vše při teplotě od 24-29°C. Samice dorůstají až 8 cm v těle a rozpětí nohou může dosahovat až 20cm. Zbarvení je zřejmé už z názvu, černé s různými odstíny. Nejkrásnější je po svleku, u mladých jedinců černá chybí a je nahrazená tmavohnědou barvou. Jako všichni zástupci rodu Chilobrachys jsou toxicky významní.

K chovu postačí terárium 25x20x25 cm (dxšxv), teplota 25 °C s nočním poklesem až na 20°C a vlhkostí cca 75%. Výšku substrátu volíme podle našich záměrů a možností. Je vhodné jim umístit i nějaké přirozené překážky, kůra, klacík, kořen… Mladí jedinci často a rádi „bagrují“ v substrátu a později se uchylují i k výletům do „vyšších“ pater. K dospívání dochází u samic nejdříve za 3,5 roku a dožívají se i více než patnácti let. Velikost v rozpětí nohou je asi 12-14 cm. Samci jsou i třikrát menší než samice a nemají tibiální háky.

© 2024 Sklípkani

Theme by Anders Noren — Up ↑