Sklípkani

Fúdorovi - Plzeň

Archiv pro měsíc: Prosinec 2016

Lasiodora striatipes

Lasiodora striatipes (Ausserer, 1871) – sklípkan žíhanonohý

Podčeleď: Theraphosinae

Výskyt: Jížní amerika – Brazílie

 Místem přirozeného výskytu je Brazílie, konkrétně region Estado da Bahia. Bahia je jeden z 26 brazilských států, nacházející se v severovýchodní části země na břehu Atlantického oceánu. Jedná se o čtvrtý nejlidnatější brazilský stát a pátý největší svou rozlohou. Klima je zde tropické s průměrnou teplotou cca 25°C a srážkový úhrn je asi 2100 mm.

Terárium musíme zvolit pro velké zemní sklípkany, minimálně 40x30x25 (dxšxv) s patřičnou výškou substrátu a mělkou napáječkou. Ostatní výbava je zcela v naší režii, protože tito sklípkani nejsou nijak nároční. Naše samice si vytvořila mělkou noru pod kůrou, ale většinu času tráví na vyvýšeném místě. Optimální teplota je asi 24°C s nočním poklesem na 20°C, při vlhkosti do 85%. Jedná se o „žravé“ jedince, kteří jsou neustále při chuti a při po myšlení, jakých rozměrů dorůstají, je to celkem jasné. Dospělá samice měří až 10 cm v těle, samci bývají o trochu menší s delšími nohami. V dospělosti na nich mají tibiální háky. Samičky se dožívají až 20 let. Jejich jed není příliš toxický, avšak při pohledu na jejich chelicery, si každý uvědomí s kým má tu čest!

Tliltocatl kahlenbergi ex. Brachypelma kahlenbergi

Tliltocatl kahlenbergi (Rudolf, 2008)

Podčeleď: Theraphosinae

Výskyt: Mexiko

Je to relativně nově objevený druh z Veracruz v Mexiku. Kde obývá vlhčí biotopy, než ostatní brachypelmy. V jeho zbarvení převládá sytá černá barva a velice připomíná B. vagans. Nemá tak silné a výrazné červené chloupky. Může se zaměnit i s jinými zástupci rodu  ( sabulosum, epicureanum nebo angustum). Avšak kahlenbergri je menšího vzrůstu. Nejlepším rozlišením je tak spermatheca.

Terárium použijeme pro zemní sklípkany o velikosti zhruba 25x20x20 cm, substrát o výšce asi 6-7 cm, nějaký úkryt a mělkou napáječku. Rádi si svoje obydlí celé přehrabávají a upravují průběžně. Teplotu udržujeme minimálně 25°C s nočním poklesem až na 22°C a okolní vlhkost do 75%. Dorůstají do 6 cm v těle a rozpětí nohou má 14 cm. Dospělosti dosahují už po 11. svleku, ale růst je celkem pomalý, tak že doba dospívání je delší než u jejich příbuzných, asi 4-5 roky. Samice se dožívají 15 let. Dospělé samce poznáme podle tibiálních háků.

Tliltocatl verdezi ex.Brachypelma verdezi

Tliltocatl verdezi (Schmidt, 2003)

Podčeleď: Theraphosinae

Výskyt: Mexiko

Nově objevený a popsaný druh obývá stejně jako ostatní druhy brachypelem vlhké lesy, kde si v mělkých norách budují své úkryty. Najdeme je nejen v Mexiku, ale i v Kostarice, Panamě a Brazílii…nepatří mezi agresivní druhy, ale brání se vyčesáváním žahavých chloupků. Je celá černá nebo tmavě hnědá s červenými chlupy na abdomenu. Karapax je s bronzovým nádechem, a přičemž hlavním znakem je tmavý výřez, podobný jako má brachypelma emilia.

Terárium o velikosti 20x25x20 (š,d,v) s asi 7 cm vysokou vrstvou substrátu, nějaký úkryt a mělká napáječka by neměla chybět. Teplota postačí běžná pokojová s nočním poklesem až na 20°C. Vlhkost udržujeme na 70%. Samice dorůstají do 7 cm v těle a dožívají se více než 15 let. Samci jsou o trochu menší než samice a v dospělosti mají tibiální háky. Od posledního svleku se dožívají maximálně 12 měsíců.

Poecilotheria formosa

Poecilotheria formosa (Pocock, 1899)

Podčeleď: Poecilotheriinae

Výskyt: Kadiampatti, Mullapuram – Jižní Indie

Tento endemický druh, jehož lokalitou jsou pouze tři oblasti jižní Indie, nadmořské výšky menší než 1000 metrů, je navíc ohrožen lidskými zásahy ve formě pronásledování, sběrem pro pet obchody a jinými vývojovými činnostmi, jako je odlesňování, sběr dřeva a podobně. Za posledních sto let nejsou žádné kvalitní informace z přírody o tom to druhu, vyjma informací o obchodu.

Terárium připravíme pro stromové sklípkany, kde více než na velikosti plochy, záleží na výšce. Minimální rozměry jsou 20x20x30 cm (d,š,v), výška lignocelu, nebo jiného vhodného substrátu, postačí asi 5 cm. Všechny poecilotherie si budují ve větvích hnízdo a proto je potřeba doplnit nějaké větve nebo kořeny. Vhodné je přidat i nějaký kus kůry. Teplota postačí okolo 27°C s nočním poklesem až na 22°C. Důležitá je vlhkost vzduchu, mezi 70-80%. Dospívají zhruba dva roky, samice se dožívají 12-15 let. Velikost těla je 7-8 cm a v rozpětí nohou do 18-20 cm, samci nemají tibiální háky a jsou o něco menší, ale mají delší nohy.

Poecilotheria subfusca

Poecilotheria subfusca ex.bara (Pocock, 1895)

Podčeleď: Poecilotheriinae

Výskyt: Sri Lanka

Tento druh žije v různých částech Indického subkontinentu. Podnebí se může klasifikovat jako tropické s teplotami až 45°C. Naproti tomu je na severu chladnější podnebí, při monzunových deštích tu můžou klesnout teploty i na 12 °C. Hnízda, ve tvaru asymetrické nálevkovité pavučiny, si vytvářejí v dutinách vysokých stromů anebo ve štěrbinách kmenů, pod listy a podobně. Pokud není v jejich blízkosti dostatek míst k vytvoření hnízd, mohou žít ve větších skupinách. Nevyčesávají obranné chloupky, za to jejich jed patří mezi nejsilnější mezi sklípkany. Jsou poměrně rychlí a útoční.

Terárium připravíme pro stromové sklípkany, kde více než na velikosti plochy, záleží na výšce. Minimální rozměry jsou 20x20x30 cm (d,š,v), výška lignocelu, nebo jiného vhodného substrátu, postačí asi 5 cm. Všechny poecilotherie si budují ve větvích hnízdo a proto je potřeba doplnit nějaké větve nebo kořeny. Vhodné je přidat i nějaký kus kůry. Teplota postačí okolo 27°C s nočním poklesem až na 22°C. Důležitá je vlhkost vzduchu, mezi 70-80%. Dospívají zhruba dva roky a sanice se dožívají 12-15 let. Velikost těla je 7-8 cm a v rozpětí nohou do 18-20 cm, samci nemají tibiální háky a jsou o něco menší, ale mají delší nohy.

© 2024 Sklípkani

Theme by Anders NorenUp ↑