Ceratogyrus meridionalis (Hirst, 1907) – sklípkan jihovýchodní

Podčeleď: Harpactirinae Výskyt: Jižní Afrika – Mozambik a Malawi

Téměř celý rod Ceratogyrus je atraktivní svým výrůstkem na hlavohrudi. Jeho tvar a orientace se používá k rozlišení jednotlivých druhů. U mladých jedinců je pouze naznačen a postupným svlékáním se u samic zvětšuje. Samci jej mají minimální. U tohoto druhu jej budete hledat marně.V přírodě žije na savanách a suchých lesích, kde si vyhrabávají dlouhé a hluboké nory, kvůli potřebné vlhkosti.

Terárium postačí pro zemní sklípkany 25x25x25cm. Vlhkost do 60 % s teplotou nad 25 °C s nočním poklesem na 20 °C. Výšku substrátu volíme podle možností, pokud bude vyšší, sklípkan si vybuduje noru a povrch většinou celý zapřede. Jedná se o menší druh, rozpětí noh má 13 cm, samička má 5,5 – 6,5cm v těle a samec je o dva cm menší. Je to velice agresivní a toxicky významný druh. Obranné chloupky nevyčesává. Samec dospívá asi ve dvou letech a jako všichni samci tohoto rodu, disponují tibiálními háky, samička o rok později. Samice se dožívají až dvaceti let.

Ceratogyrus sanderi (Strand, 1906) – sklípkan drobnorohý

Podčeleď: Harpactiriinae

Výskyt: Namibie a Zimbabwe

Místo výskytu jsou horké a suché savany, kde si vyhrabávají hluboké nory pod kameny, které je chrání před vysokými teplotami. Patří mezi takzvané „rohaté sklípkany“, z nichž má právě tenhle druh nejmenší roh. Domněnkou je, že tento roh slouží jako zásobárna potravy. Dospělá samice má v těle 5-6 cm a v nohách cca 13 cm. Samci jsou poměrně menší a mají delší nohy. Je to velmi agresivní druh a pro začátečníky je úplně nevhodný. Svoje obydlí chrání velmi aktivně, nejdříve se postaví do obranného postoje a „dupáním“ předními nohami se snaží zastrašit. Po té následuje výpad a kousnutí. Někdy je slyšet i stridulace. Jedná se o toxicky významný druh, který  nevyčesává žahavé chloupky.

Terárium postačí pro běžné zemní druhy a při poskytnutí vyšší vrstvy substrátu si vytvoří spleť chodeb a vše zapřede. Krmení je obdobné, jako u ostatních sklípkanů. Teplota by neměla klesnout pod 25°C s nočním poklesem na 20 °C. Vlhkost postačí 50-60%. Doba dospívání je asi dva roky a samice se dožívají až 20 roků. Dospělé samce poznáme podle tibiálních háků.

Ceratogyrus marshalli (Pocock, 1897) – sklípkan přímorohý

Podčeleď: Harpactirinae

Výskyt: Jižní Afrika – Mozambik a Zimbabwe

Celý rod Ceratogyrus je atraktivní svým výrůstkem na hlavohrudi. Jeho tvar a orientace se používá k rozlišení jednotlivých druhů. U mladých jedinců je pouze naznačen a postupným svlékáním se u samic zvětšuje. Samci jej mají minimální. V přírodě žije na savanách a suchých lesích, kde si vyhrabávají dlouhé a hluboké nory, kvůli potřebné vlhkosti.

Terárium postačí pro zemní sklípkany 25x25x25cm. Vlhkost okolo 50 % s teplotou nad 25 °C s nočním poklesem na 20 °C. Výšku substrátu volíme podle možností, pokud bude vyšší, sklípkan si vybuduje noru a povrch většinou celý zapřede. Mělká napáječka je samozřejmostí. Jedná se o menší druh, rozpětí noh má 13 cm, samička má 5,5 – 6,5cm v těle a samec je o dva cm menší. Je to velice agresivní a toxicky významný druh. Často se stává, že kousne bez výstrahy, obranné chloupky nevyčesává. Samec dospívá asi ve dvou letech a samička o rok později. Samice se dožívají až dvaceti let.