Pterinochilus murinus (Pocock, 1897) – sklípkan myší
Podčeleď: Harpactiriinae
Výskyt: Afrika – Keňa, Tanzanie, Mozambik, Uganda a Zambie.
Výskyt je poměrně rozsáhlý a jeho životní nároky nejsou příliš vysoké. Postačí mu různé terénní nerovnosti, kde si vytváří nory. Vzhledem k širokému regionálnímu rozmístění tohoto sklípkana je i jeho zbarvení velice variabilní. V podstatě se můžeme setkat s různým pojmenováním nebo označením, podle jeho vzhledu. Podle dvou předních odborníků na „afričany“, můžeme zhruba popsat pět forem.
- murinus TCF: typical color form (klasická barevná forma) – Béžově zbarven s lehkým zelenkavým nádechem. Na černém karapaxu je výrazná hvězda. Abdomen je posetý tečkami, čárkami a různými fleky.
- murinus RCF: red color form (červená barevná forma) – Základní barva je červenooranžová. Na karapaxu má výraznou červenozlatou hvězdu na černém podkladu a abdomen je posetý tečkami, čárkami a různými fleky.
- murinus UMV: Usambra Mountains form (Usambara horská forma) – Tento druh vzešel pravděpodobně přirozeným křížením forem TCF a RCF ve své domovině. Světle žlutý jedinec, který se hodně podobá RCF.
- murinus DCF: (dark color form) – Základní zbarvení je tmavošedé, téměř černé. Na zlatožlutém karapaxu má tmavou hvězdu, která však není tak výrazná jako u TCF. S touto formou se v chovech téměř nesetkáme.
- murinus: Kalahari form – Už podle názvu je zřejmý původ, poušť Kalahari. Jeho zbarvení šedočerné, hvězda na karapaxu je nevýrazná a abdomen je posetý tečkami, čárkami a různými fleky.
Terárium mu připravíme podle možností, je to norový pavouk a proto není důležitá plocha, ale výška substrátu. S teplotou nad 25°C s vlhkostí asi 50%. Velice často a rád přetváří celé terárium, kromě napáječky a nějakého kousku kůry, je vše ostatní zbytečné, vše zničí. Napáječku doporučuji umístit až po jeho „zabydlení“, kdy má již vše zapředené. Tento agresivní pavouk je toxický velice významný a není vhodný pro začátečníky. V těle je 5-6 cm a rozpětí nohu má až 13 cm, samci bývají menší a po dosažení dospělosti mají tibiální háky. Délka života je asi 8 let a doba dospívání je někde mezi 2-3 roky.
Pterinochilus lugardi ( Pocock, 1900) – sklípkan Lugardův
Podčeleď: Harpactiriinae
Výskyt: Jižní Afrika, Botswana, Tanzanie, Zambie, Zimbabwe a Namibie
Už podle místa výskytu toho sklípkana si můžeme představit jeho biotop. Srážky jsou nepředvídatelné, často končící povodněmi, které střídá velké sucho. Teploty jsou podle lokalit a ročního období poměrně rozdílné. Od těch nejvyšších (Zambezi) 32°C v průměru až k nejnižším 18°C v Kapském Městě. Proto jejich úkryt bývá až několik desítek centimetrů pod zemí, v noře opatřenou důmyslnými dvířky, regulující patřičnou vlhkost a teplotu.
Pro chov v zajetí připravíme terárium pro norové sklípkany, nějaké doplňky může každý přidat podle svého uvážení, napáječku můžete přidat. Nikdy jsem je však neviděl jí využívat. Pozor na příliš vysokou vlhkost, postačí 50%. Důležitá je vrstva substrátu a nějakého kusů kůry. V začátku ji bude využívat jako úkryt, později si vše zorganizuje dle svého. Pokud nemají možnost vytvořit si spleť chodeb, bývají při vyrušení agresivní a díky nemožnosti úniku, se staví do obranného postavení a připraví se k útoku. Nicméně je to až poslední možnost obrany. V porovnání s P. murinusem je to klidný pavouk. Ovšem jeho jed je silně toxický a proto při manipulaci s nimi musíme být obezřetní. Velikost samic je v těle asi 4,5 cm a dožívají se zhruba 12 let. Samci jsou menší a dospělosti dosahují ve 3 – 4 letech. Mají bulbusy a tibiální háky.
Aphonopelma Augacephalus Avicularia Brachypelma Caribena Ceratogyrus Chilobrachys Chaetopelma Chromatopelma Cyclosternum Cyriocosmus Cyriopagopus Davus Acanthoscurria Euathlus Eupalaestrus Grammostola Haplocosmia Heteroscodra Heterothele Hysterocrates Kochiana Lampropelma Lasiodora Lasiodorides Megaphobema Monocentropus Neoholothele Nhandu Omothymus Ornithoctonus Orphnaecus Pamphobeteus Pelinobius Phormictopus Poecilotheria Psalmopoeus Pterinochilus Pterinopelma Sericopelma Stromatopelma Tapinauchenius Tliltocatl Vitalius