Sklípkani

Fúdorovi - Plzeň

Page 6 of 7

Megaphobema robustum

12.12.2015 / / 0 Comments

Megaphobema robustum (Ausserer, 1875) – sklípkan pevný

Podčeleď: Theraphosinae.

Výskyt: Jižní Amerika – Kolumbie.

Původ tohoto krásného sklípkana se uvádí Kolumbie, ale byl nalezen i v Brazílii a Kostarice, kde byl nalezen v nadmořské výšce přes 2600 m nad mořem, v místě zvaném Santa Fe de Bogota. V těchto místech se noční teploty pohybují běžně pod 20°C a přes den se sotva vyšplhají na 25°C. V tomto prostředí je pro něj nutnost dobrého úkrytu, který si buduje pod různými terénními nerovnostmi, popřípadě si vyhrabává krátké nory.

KIF_9030 (2)

adult 1,0

Terárium zvolíme a upravíme pro zemní sklípkany, s výškou substrátu alespoň 10 cm. Vzhledem ke svojí velikosti, asi 8 cm v těle a rozpětí nohou až 20 cm, doporučuji rozměry terária minimálně 25x30x25. Teplota do 24°C a vlhkost stabilně udržovat mezi 60 až 70 %. Někteří si ihned začnou vyhrabávat nory a jiným postačí jako úkryt kousek kůry, mě se osvědčil suchý „bochánek“ mechu. Slouží jako pozorovatelna a pod ní má vytvořenou krátkou noru. Mělká napáječka je samozřejmost. Náš sameček je kliďas, ale někteří uvádějí, že je agresivnější a nervóznější druh, který neváhá vyčesávat žahavé chloupky. Dospívají podle podmínek, samci již po třech letech mají tibiální háky a samičky dospívají někdy až po pěti letech. Dožívají se okolo 15 roků.

Lasiodora parahybana

12.12.2015 / / 0 Comments

Lasiodora parahybana (Mello-Leitão, 1917) – sklípkan parahybský

Podčeleď: Theraphosinae.

Výskyt: Jižní Amerika – Brazílie

Domovem tohoto impulsivního sklípkana jsou suché lesy a křovinaté stepi Východní Brazílie. Svojí velikostí patří mezi největší chované sklípkany, v těle mají 10 cm a v rozpětí nohou hlavně samci až 25 cm. Brání se vyčesáváním obranných chloupků, ale nerozpakuje se zaútočit kousnutím. Jeho jed pro člověka není příliš nebezpečný, nic méně při zhlédnutí velikosti chelicer, jistě každému přejde chuť nechat se kousnout.

KIF_5858 (2)

Subadult 1,0

Terárium volíme pro zemní sklípkany patřičných rozměrů 40x30x30 cm. Vyšší raději ne, protože rádi šplhají, ale jejich hmotnost je příliš vysoká a při pádu by mohlo dojít ke smrtelnému poranění v podobě prasklého abdomenu…Jako podklad použijeme mírně vlhký substrát se vzdušnou vlhkostí 70% a okolní teplotou nad 24°C. Samci dospívají třetím rokem a poznáme to podle tibiálních háků, samice o rok později. Ty se dožívají okolo 20 let.

Lasiodora difficilis

12.12.2015 / / 0 Comments

Lasiodora difficilis (Mello-Leitão, 1921) – sklípkan nevlídný

Podčeleď: Theraphosinae.

Výskyt: Jižní Amerika – Brazílie

V přírodě obývá deštné pralesy Jižní Brazílie. Agresivnější druh, který se brání nejčastěji vyčesáváním obranných chloupků, ale není mu cizí ani přímý výpad a útok. Jed není pro člověka příliš nebezpečný, ale vzhledem ke své velikosti, potažmo velikosti svých chelicer, by kousnutí způsobilo celkem citelné poranění mechanického rázu.

KIF_7660 (2)

10.svlek 1,0

Terárium připravíme pro větší zemní sklípkany, přiměřené jeho velikosti minimálně 30x30x20. Vyšší raději ne, protože rádi šplhají, ale jejich hmotnost je příliš vysoká a při pádu by mohlo dojít ke smrtelnému poranění v podobě prasklého abdomen. Jako podklad použijeme mírně vlhký substrát se vzdušnou vlhkostí 70% a okolní teplotou nad 24°C. Samci dospívají třetím rokem a poznáme je podle tibiálních háků, samice o rok později. Ty se dožívají okolo 20 let.

Hysterocrates hercules

12.12.2015 / / 0 Comments

Hysterocrates herkules (Pocock, 1900) – sklípkan herkules

Podčeleď: Eumenophorinae

Výskyt: Afrika – Benin, Ghana, Kamerun, Niger, Nigérie.

Ve svém přirozeném prostředí si hloubí hluboké nory. K tomu to účelu má velmi dobře přizpůsobené tělo a hlavně zadní nohy, které jsou velmi silné. V těle je až 8 cm veliký a rozpětí nohou má více než 16 cm. Jedná se o velmi agresívního sklípkana patřící mezi toxicky významné jedince. Terárium postačí pro zemní sklípkany s vysokou vrstvou substrátu, ve kterém si vytvoří nory v nichž tráví většinu času. Na povrch vylézá jen večer anebo při lovu. Teplotu udržujeme asi 26°C a vlhkost 70-75%. Pavouk je poměrně žravý. Samci dospívají po dvou letech a samice někdy už po 9. svleku, což bývá třetím rokem života a dožívají se více než deseti let.

„První a čtvrtý pár nohou je u samců přibližně stejně dlouhý, u samic je první pár kratší než čtvrtý. Čtvrtý pár nohou je u obou pohlaví širší než ostatní končetiny. U samce je to ale méně výrazné než u samice“ [Kovařík, 2006].

Neoholothele incei

12.12.2015 / / 0 Comments

Neoholothele incei ex. Holothele incei (F. O. Pickard-Cambridge, 1899) – sklípkan Inceův

Podčeleď: Ischnocolinae

Výskyt: Venezuela a Trinidad

Ve volné přírodě žijí v místech, kde je tropické klima a střídá se zde suché období s obdobím dešťů. Průměrná teplota je tu asi 30°C přes den a v noci o 10 stupňů méně. Nejčastěji ho můžeme najít v lesích s nízkou vegetací, kde je poměrně běžným druhem. Nejraději má nižší keře, které ve spodních partiích silně zapřádá a vytváří si systémy chodeb, vedoucí až do svých podzemních nor. Velikostí patří mezi menší sklípkany. Obranné chování je srovnatelné s jinými neagresivními jedinci, kdy se brání spíše útěkem. Ani jejich jed není pro člověka nebezpečný. Od svého zrození do dospělosti prochází výraznými změnami svého zbarvení. Tyto skutečnosti z něj dělají žádaného chovance našich terárií.

Ty postačí menší 20x15x20 cm, s vrstvou substrátu 6 cm. Někteří chovatelé používají terária zařízená jako pro stromové jedince. Pavouk má tak větší možnosti vytvořit si podobné prostředí, jaké má ve své domovině. U tohoto druhu je údajně možný společný chov, s tím nemáme zkušenosti. Doporučená teplota je 24-26°C s nočním poklesem na 20°C a vlhkostí 70-75%.  Dospělé samičky se dožívají 10-15 let a dospívají za 18-30 měsíců. V těle jsou 4-5 cm veliké a rozpětí mají až 12 cm, samci jsou téměř poloviční. Ti mohou dospět už za 8 měsíců, obvykle to však trvá 1-1,5 roku a poznáme je podle tibiálních háků a výrazně šedého zbarvení.

Grammostola porteri

12.12.2015 / / 0 Comments

Grammostola porteri (Mello-Leitão, 1936) – sklípkan Porterův

Podčeleď: Theraphosinae.

Výskyt: Jižní Amerika – Argentina, Bolívie a Chile.

Domovem tohoto sklípkana jsou nejsušší křovinaté stepi ve vyšších nadmořských výškách, kde si vyhledává úkryt pod různými kameny, kousky kůry a podobně. Počasí tu silně ovlivňuje „chladné Peru“ nebo Humboltův proud. Průměrné teploty jsou zde v rozmezí od 18–23 °C v letních měsících a v zimním období je teplota výrazně nižší, v závislosti na konkrétní lokalitě. Příležitostně si vyhrabává i nory. Nepatří mezi toxicky významné druhy a většinou ani nevyčesávají žahavé chloupky. Jeho zbarvení je celkem jednoduché, je to taková šedá myška.

Adult 0,1

Adult 0,1

Terárium připravíme pro zemní druhy 25x20x20 cm s přiměřenou výškou substrátu a nějakým drobným doplňkem jako úkryt. Mělká napáječka by měla být nutností, i když tu naší jsem nikdy neviděl pít. Teplota postačí běžná pokojová s možným nočním poklesem i méně než 19 °C a vlhkost do 70%. Podle některých chovatelů je vhodné i zimování při teplotách 10-15°C, které lépe navodí přirozené podmínky vhodné pro reprodukci. Dospívání probíhá poměrně dlouho, u samců, kteří mají tibiální háky, až pět let a u samic to může být i deset let. Velikost v těle je asi 7 cm a v rozpětí nohou do 15 cm.

 

Cyclosternum schmardae

12.12.2015 / / 0 Comments

Cyclosternum schsmardae (Ausserer, 1871) – sklípkan Schmardové

Podčeleď: Theraphosinae

Výskyt: Kolumbie, Ekvádor a Peru.

S tímto menším sklípkanem se můžeme setkat na vlhkých místech zmíněných zemí. Žije v norách na vyvýšených březích potůčků a cest. Má podobné nároky jako jeho „bratranec“ Davus fasciatus, který byl ještě nedávno řazen do rodu Cyclosternum. Je to celkem nervózní pavouk s občasnými výpady, kdy se snaží rychle utéct, jeho obranou jsou žahavé chloupky.

Cyclosternum schmardae (2)

Adult 1,0

Terárium pro menší zemní sklípkany postačí 20x20x20x cm. Dáme vyšší vrstvu substrátu, protože už malí jedinci si za krátkou dobu vytvoří rozsáhlý systém nor. Pro začátek je dobré připravit nějaký drobný úkryt a mělkou napáječku. Teplotu udržujeme asi 25°C s nočním poklesem na 20°C při 70% vlhkosti. Dospělosti dosahují nejdříve po dvou letech.   Samičky se dožívají až 15 let, dorůstají 5-6 cm v těle a rozpětí nohou je 10-11 cm. Samci jsou menší a poznáme je podle tibiálních háků.

Chromatopelma cyaneopubescens

12.12.2015 / / 0 Comments

Chromatopelma cyaneopubescens (Strand, 1907) – sklípkan mordochlupý

Podčeleď: Theraphosinae

Výskyt: Venezuela – Curaçao

V této části Venezuely, blízko rovníku, jsou teploty poměrně stálé, pohybují se okolo 30°C. Vlhkost není tak vysoká jako v klasických tropech. Oblast ostrova Curaçao, je díky svému specifickému podnebí, jeho jediným výskytem a proto byla vyhlášená jako přírodní rezervace. Obývá savanové lesy, kde vyhledává přírodní nerovnosti a občas využívá i vyšší části stromů. Podle některých chovatelů je to nejkrásnější sklípkan. Po celou dobu růstu, se zbarvení neustále mění a je krásné pozorovat tyto změny. Dospělí jedinci mají karapax zbarvený do zelena, nohy tmavomodré barvy a na abdomenu oranžové chloupky. Jejich jed není nebezpečný, brání se vyčesáváním chloupků. Velikost v těle je 5-7 cm a rozpětí nohou 10-14 cm.

KIF_4325 (2)

Adult 1,0

Vhodné terárium pro středně velké pavouky zařídíme jako pro zemní sklípkany, s možností šplhání. Tento druh je považován za jakýsi přechodný typ, ani zemní ani stromový, něco mezi. Mírně vlhký substrát, o výšce asi 5 cm si občas celý zapřede a vytvoří si hnízdo, které postupně přesouvá směrem vzhůru, po předem připravených kouscích kůry, kořenů a větví. Důležitá je mělká napáječka, vysoká vlhkost by mohla dospělého jedince zabít a proto ji musíme držet maximálně na 55%. Teplota mu vyhovuje vyšší, asi 24-27 °C. Samice dosahují dospělosti mezi 3 a 4 rokem, dožívají až 15 let. Samci dospívají dříve a mají tibiální háky.

Chilobrachys fimbriatus

12.12.2015 / / 0 Comments

Chilobrachys fimbriatus (Pocock, 1899) – sklípkan třásnitý

Podčeleď: Selenocosmiinae

Výskyt: Asie – Indie

Jedná se o krásně zbarveného, ale agresivního a rychlého sklípkana, který se při sebemenším vyrušení staví do obranného postavení a neváhá zaútočit. Sice nevyčesává žahavé chloupky, ale jeho jed je toxicky významný. Ve své domovině (region Goa), obývá dutiny stromů až do výše dvou metrů, nebo si buduje silně zapředené nory v kořenovém systému. Úkryt si buduje v závislosti na počasí a okolní teplotě, při chladném počasí zalézají do podzemních úkrytů, kde se jim lépe daří přečkat chladnější období.

KIF_4269 (2)

9.svlek

K chovu postačí terárium 25x20x25 cm (dxšxv), teplota 23-25 °C s nočním poklesem až na 20°C a vlhkostí cca 75%. Výšku substrátu volíme podle našich záměrů a možností. Je vhodné jim umístit i nějaké přirozené překážky, kůra, klacík, kořen… Mladí jedinci často a rádi „bagrují“ v substrátu a později se uchylují i k výletům do „vyšších“ pater. K dospívání dochází u samic nejdříve za 3,5 roku a dožívají se i více než patnácti let. Velikost v rozpětí nohou je asi 12-14 cm. Samci jsou i třikrát menší než samice a nemají tibiální háky.

Ceratogyrus marshalli

12.12.2015 / / 0 Comments

Ceratogyrus marshalli (Pocock, 1897) – sklípkan přímorohý

Podčeleď: Harpactirinae

Výskyt: Jižní Afrika – Mozambik a Zimbabwe

Celý rod Ceratogyrus je atraktivní svým výrůstkem na hlavohrudi. Jeho tvar a orientace se používá k rozlišení jednotlivých druhů. U mladých jedinců je pouze naznačen a postupným svlékáním se u samic zvětšuje. Samci jej mají minimální. V přírodě žije na savanách a suchých lesích, kde si vyhrabávají dlouhé a hluboké nory, kvůli potřebné vlhkosti.

Terárium postačí pro zemní sklípkany 25x25x25cm. Vlhkost okolo 50 % s teplotou nad 25 °C s nočním poklesem na 20 °C. Výšku substrátu volíme podle možností, pokud bude vyšší, sklípkan si vybuduje noru a povrch většinou celý zapřede. Mělká napáječka je samozřejmostí. Jedná se o menší druh, rozpětí noh má 13 cm, samička má 5,5 – 6,5cm v těle a samec je o dva cm menší. Je to velice agresivní a toxicky významný druh. Často se stává, že kousne bez výstrahy, obranné chloupky nevyčesává. Samec dospívá asi ve dvou letech a samička o rok později. Samice se dožívají až dvaceti let.

Tliltocatl vagans ex.Brachypelma vagans

12.12.2015 / / 0 Comments

Tliltocatl vagans (Ausserer, 1875) – sklípkan potulný

Podčeleď: Theraphosinae

Výskyt: Mexiko, Salvador, Honduras, Guatemala a Belize.

Pro svoji nenáročnost a klidnou povahu patří mezi velmi často chované sklípkany. Jeho jméno je odvozené z latinského výrazu „vagare“ – toulat, toulavý a naznačuje jeho životní styl, díky kterému se jeho přirozená lokalita poměrně hodně rozšířila až na Floridu, která ale není jeho přirozeným domovem. Jámy a jiné povrchové nerovnosti využívají k hloubení nory, někdy jim postačí spadlý kmen a podobně. Obranné chování je podobné jako u ostatních Brachypelem, brání se vyčesáváním chloupků a poté útěkem, ke kousnutí dochází velice zřídka.

Terárium pro zemní sklípkany o velikosti zhruba 25x20x20 cm a substrát o výšce asi 6-7 cm, nějaký úkryt a mělkou napáječku. Někteří jedinci si terárium zcela přeorganizují a jiní ne, což nám dává možnost, jej nějakým vhodným způsobem dekorativně upravit. Naše samice vše zničí a nechává si pouze mech jako pozorovatelnu a pod ním má mělký úkryt. Teplotu udržujeme na 24°C s okolní vlhkostí 70%. Dorůstají 5-8 cm v těle a rozpětí nohou je 14-16 cm. Dospívají poměrně rychle, někdy už po 8. svlecích. Obecně se uvádí 2-3 roky. Samice se dožívají až rekordních 25 let. Dospělé samce poznáme podle tibiálních háků.

Brachypelma hamorii ex.smithi

12.12.2015 / / 0 Comments

Brachypelma hamorii ex.smithi (F. O. Pickart-Cambridge, 1897) – sklípkan Smithův

Podčeleď: Theraphosinae.

Výskyt: Mexiko

Je to zřejmě druhý nejčastěji chovaný druh, vývoj do dospělosti je poměrně delší a bude se blížit čtyřem rokům. Velikost v těle je 6-7 cm a rozpětí nohou je 14-16 cm. Tento druh má raději nižší vlhkost a větší proudění vzduchu, teplotu nižší než 25°C. Toto vyplývá z poznatků získaných pozorováním v jejich přirozených lokalitách. Podobně jako B. auratum nevyhrabává nory, ale žije v přirozených úkrytech pod velkými kameny nebo úlomky kůry ve stinných listnatých lesích pahorkatin Sierra Madre del Sur. Jedná se o sklípkana aktivního spíše ve dne, který se rád se vyhřívá. Délka života samice je údajně více než dvacet let.

Brachypelma smithi

Subadult 0,1

Terárium zvolíme přiměřené velikosti pro zemního sklípkana s výškou substrátu asi 7 cm a nějakým vhodným doplňkem, mech, kokosový ořech, květináč…nesmí chybět mělká napáječka. To je ovšem důležitá součást všech terárií. Brání se jako většina Brachypelem, vyčesáváním žahavých chloupků. Jinak je to klidný pavouk.

Brachypelma klaasi

12.12.2015 / / 0 Comments

Brachypelma klaasi (Schmidt & Krause, 1994) – sklípkan Klaasův

Podčeleď: Theraphosinae

Výskyt: Jihovýchodní Mexiko

Tento nově přidaný druh spolu B. albiceps byl původně zařazen do rodu Brachypelmides. Velikostí a tvarem nezapře příbuzné svého rodu, vagans, epicureanum…Viditelně se od nich liší pouze zbavením nohou, která má dva odstíny červené/oranžové podle svého výskytu. V těle je asi 6-7 cm veliký a rozpětí nohou je až 15 cm. Je to mírný druh, bránící se vyčesáváním obranných chloupků, jen v mládí je trochu temperamentnější. V přírodě vyhledává lesy, kde si u kmenů vyhrabává své nory.

Terárium použijeme pro zemní sklípkany o velikosti zhruba 25x20x20 cm, substrát o výšce asi 6-7 cm, nějaký úkryt a mělkou napáječku. Rádi si svoje obydlí celé přehrabávají a upravují průběžně. Teplotu udržujeme 25-27°C s nočním poklesem až na 20°C a okolní vlhkost do 65%. Dorůstají 6-7 cm v těle a rozpětí nohou má 15 cm. Dospělosti dosahují už po 11. svleku, ale růst je celkem pomalý, tak že doba dospívání je delší než u jejich příbuzných, asi 3-4 roky. Samice se dožívají 15 let. Dospělé samce poznáme podle tibiálních háků.

Brachypelma emilia

12.12.2015 / / 0 Comments

Brachypelma emilia (White, 1856) – sklípkan Emiliin

Podčeleď: Theraphosinae

Výskyt: Mexiko

Tento nejdéle známý druh tohoto rodu v sobě nese všechny známé prvky spojující celý rod. Jámy a jiné povrchové nerovnosti využívají k hloubení nory, někdy jim postačí spadlý kmen a podobně. Obranné chování je stejné jako u ostatních Brachypelem, brání se vyčesáváním chloupků a poté útěkem, ke kousnutí dochází velice zřídka. V mládí se chová zbrkle. Jeho zbarvení nejlépe vystihuje fotografie.

emilia (2)

Adult 0,1

Terárium použijeme pro zemní sklípkany o velikosti zhruba 25x20x20 cm, substrát o výšce asi 6 cm, nějaký úkryt a mělkou napáječku. Teplotu udržujeme 25-27°C s nočním poklesem až na 20°C a okolní vlhkost do 65%. Dorůstají 6-7 cm v těle a rozpětí nohou je 12-13 cm. Dospělosti dosahují už po 11. svleku, ale růst je celkem pomalý, tak že doba dospívání je delší než u jejich příbuzných. U samic asi 5 let, ty se údajně dožívají až 30 roků a jsou tak jedním z nejdéle žijících sklípkanů. Dospělé samce poznáme podle tibiálních háků.

Brachypelma boehmei

12.12.2015 / / 1 Comment

Brachypelma boehmei (Schmidt & Klaas,  1993) – sklípkan Boehmeův

Podčeleď: Theraphosinae

Výskyt: Mexiko

KIF_2282 (2)

Adult 0,1

Tento druh je svým chováním a nároky podobný B. Emilia. Jámy a jiné povrchové nerovnosti využívají k hloubení nory, někdy jim postačí spadlý kmen a podobně. Obranné chování je podobné jako u ostatních Brachypelem, brání se vyčesáváním chloupků a poté útěkem, ke kousnutí dochází velice zřídka. V mládí je jeho chování trochu zbrklé. Tento druh je pro svoje ohnivě červené nohy velice atraktivní, i když v chovech není příliš rozšířen.

Terárium použijeme pro zemní sklípkany o velikosti zhruba 25x20x20 cm, substrát o výšce asi 6 cm, nějaký úkryt a mělkou napáječku. Teplotu udržujeme 25-27°C s nočním poklesem až na 22°C a okolní vlhkost do 70%. Dorůstají 6-7 cm v těle a rozpětí nohou je 14-16 cm. Samice dospívají 3-5 letech a dožívají se i 20 roků. Samci dosáhnou dospělosti o rok dříve a poznáme je podle tibiálních háků.

« Older posts Newer posts »

© 2025 Sklípkani

Theme by Anders Noren — Up ↑