Acanthoscurria geniculata (C. L. Koch, 1841) – sklípkan korálkový

Podčeleď: Theraphosinae.

Výskyt: Brazílie, Paraguay, Argentina, Bolívie

Je to mohutný černo-bílý, poměrně žravý a často útočící sklípkan, s délkou těla 7-10  a  rozpětí nohou až 22 cm. Disponuje větším množstvím jedu, který však pro člověka není příliš nebezpečný. Problém nastane spíše po mechanickém poranění velikými chelicerami. Při vyrušení vykopává obranné chloupky. Ve své domovině žije většinou v norách a v úkrytech pod kameny, kde je stálejší potřebná vlhkost. Živí se větším hmyzem, drobnějšími savci nebo ještěrkami.

Subadult 0,1

Pro chov použijeme terárium pro zemní druhy o velikosti minimálně 30x20x20 cm (raději větší), substrát udržujeme vlhký a okolní teplota by měla být asi 25°C, nicméně v současné době jsou chováni při běžné pokojové teplotě bez jakýchkoliv obtíží. Jako krmení použijeme cvrčky, myší holata, šváby. Samci dospívají nejdříve za dva, samice za tři až čtyři roky. Dospělý samec má tibiální háky. Růst je přímo úměrný množství potravy a teplotě, při které jsou chováni. Dožívají se zhruba 15 let.

Odchov tohoto sklípkana probíhal celkem klidně, až na to delší časové období, které s jistotou nedokážu zdůvodnit a proto se o něm nebudu vyjadřovat. Důležitá jsou fakta. Páření proběhlo 18.8. 2015 celkem klidně, i když jisté náznaky útoku samičky vůči samečkovi zaznamenány byly, ale přežil…

Kokon samička vytvořila až 26.4. 2016. Po celou dobu (od páření až po odebrání mladých) bylo prostředí stejné – pokojová teplota, jen jsem nepatrně zvyšoval vlhkost, podle toho jak samice tlačila kokon do vlhka a naopak. První kontrolu kokonu jsem provedl 5.6. 2016, to bylo radosti, když a nás začali koukat L1! Kokon jsem opatrně zašil a vrátil samici, ta po celou dobu hlídala „kokon“ z toaletního papíru…

Druhá kontrola proběhla 21.7. – to už byli L2 a na naléhání „kolegů“ jsem jej odebral a uměle doinkuboval. Dodnes lituji, že jsem do toho procesu zasahoval. Za necelý měsíc se prckové začali svlékat do 1.svleku a v počtu 841 kusů, šli do světa. Na závěr tedy můžu podotknout, že celý proces trval jeden rok!

 Acanthoscurria antillensis (Pocock, 1903) – sklípkan antilský

Podčeleď: Theraphosinae

Výskyt: Malé Antily, Svatý Vincent, Martinik

Název tohoto sklípkana je odvozen podle místa jeho největšího rozšíření, Malé Antily a jeho okolí. Obývá lesní porosty, kde si hloubí nory. Základní zbarvení je světle hnědé s bronzovým nádechem. Femur má zbarvený spíše do hněda. Celý rod Acanthoscurria disponuje silnějším jedem, který však není pro větší savce příliš nebezpečný. Jedná se o poměrně agresivního pavouka, při vyrušení se ihned staví do obraného postavení a neváhá kousnout. Většinou se ale brání vykopáváním obranných chloupků.

Terárium pro zemní sklípkany zařídíme skromně, napáječku, nějaký úkryt a substrát do výšky 5 centimetrů, který udržujeme z poloviny mokrý. Teplotu udržujeme okolo 25°C s nočním poklesem na 21°C a vlhkosti 70-80%. Sklípkan roste docela pomalu, do dospělosti až 6 let. Rozpětí nohou je do 15 cm a v těle asi 6-7 cm. Samice se dožívají 15 let. Dospělého samce poznáme podle tibiálních háků.